Další křižovatka: Parlamentní volby na Slovensku v kontextu střední a východní Evropy

Slováci zítra zamíří k volebním urnám v dalších rozhodujících volbách, které rozhodnou o tom, zda bude země pokračovat jako západní demokracie, nebo se radikálně posune směrem k autoritářštější a proruské orientaci. Ve hře je mnoho, ale i několik hodin před otevřením volebních místností zůstává výsledek mimořádně nejistý.

Pětiletá cesta k zítřku

Volby je třeba vnímat v kontextu uplynulých pěti let. V roce 2018 vyvolala vražda slovenského novináře Jána Kuciaka, který vyšetřoval rozsáhlou korupci ve slovenské politice, vlnu protestů, jež nakonec vedla k rezignaci tehdejšího premiéra Roberta Fica a rozhodující porážce jeho levicově populistické strany SMER v následných parlamentních volbách. Slováci tehdy dali jasně najevo nespokojenost s hluboce zakořeněnou korupcí v politickém systému. Politické vyhlídky Fica a SMERu se zdály být neradostné, zejména po odchodu klíčových politiků strany do nově založené strany HLAS. Tu vytvořil bývalý politik SMERu Peter Pellegrini ve snaze distancovat sociálnědemokratickou ideologii od korupce ve SMERu. Navzdory nepřízni osudu však Ficovi podařil politický comeback, za využití pandemie, ruské invaze na Ukrajinu v blízkosti slovenských hranic a chaotického vládnutí a nestability předchozí vlády.

Strana SMER si po většinu kampaně udržovala stabilní náskok v předvolebních průzkumech, avšak v posledním týdnu se dostala do těsného souboje se svým ideologickým protějškem, Progresivním Slovenskem. Robert Fico svůj návrat na politickou scénu postavil na agresivním stylu kampaně, ve které využívá proruských nálad ve společnosti a rozšíření konspiračních teorií, které se Slovenska dotýkají více než jeho českých a polských sousedů. Bývalý premiér tyto tendence využil k odmítání sankcí proti Rusku a k ostré kritice NATO. V nedávné televizní debatě dokonce převzal rétoriku ruské propagandy, když otevřeně prohlásil, že jeho strana je „proti fašismu“ , čímž odkazoval na ruské zdůvodnění invaze na Ukrajinu.

A co Evropská unie?

Agresivní styl kampaně strany SMER vyvolal obavy nejen z návratu rozsáhlé politické korupce, ale i z možného odklonu Slovenska od jeho dosavadních západních spojenců. Existuje reálné riziko, že Slovensko napodobí neliberální politiku Maďarska, což by bylo pro Evropskou unii znepokojivé, neboť by Maďarsku poskytlo podobně smýšlejícího partnera. Takové spojenectví by mohlo zkomplikovat poskytování pomoci Ukrajině Evropskou unií, neboť by obě země mohly úmyslně oddalovat rozhodnutí potřebná k jejímu schválení. Další potenciální problém by se týkal energetické politiky EU, zejména s ohledem na to, že největší slovenská rafinerie Slovnaft je ve vlastnictví maďarské skupiny MOL, která se už dříve stavěla kriticky k sankcím vůči Rusku.

Kingsmakers

Výsledek slovenských voleb bude záviset především na dvou klíčových faktorech. Tím prvním je, zda se demokratické opoziční strany dokážou dohodnout na vytvoření vládní koalice, což závisí na výběru koaličního partnera HLAS. HLAS je v současné době v průzkumech na třetím místě, přičemž poslední průzkumy oscilují kolem patnáctiprocentního podílu hlasů, což jí dává možnost stát se klíčovým hráčem, buď jako koaliční partner SMERu, nebo Progresivního Slovenska.

Předseda strany HLAS, Peter Pellegrini, o svém preferovaném koaličním partnerovi záměrně mlčí. Zatímco HLAS je často přezdívána "SMER s lidskou tváří", což značí její sociálně demokratickou politiku a složení z bývalých politiků SMERu.  V této volební kampani se však HLAS snažil profilovat jako legitimní prozápadní demokratická strana. To z ní činí možného partnera pro bezprostředního soupeře SMERu, důsledně liberální Progresivní Slovensko. Pokud by se tento scénář naplnil, musela by pravděpodobně spolupracovat s menšími stranami, jako je liberální středopravicová strana Svoboda a solidarita a sociálně konzervativní křesťanští demokraté, jediné další strany s důsledně prozápadní orientací. 

Na druhou stranu, pokud by vládní koalici vytvořil SMER, pravděpodobně by se jednalo o nacionalistickou Slovenskou národní stranu a krajně pravicovou stranu Republika. To by však představovalo dilema pro Pellegriniho, který se snaží budovat obraz HLASu jako umírněné legitimní sociálně demokratickou stranou. Pokud by se však HLAS připojil ke SMERu, který vede populistickou kampaň, a k nacionalistickým stranám Slovenská národní strana a Republika, ztratil by svůj hlavní půvab západně orientovaného „SMERu s lidskou tváří“.

Rozhodující politické zvraty

Přestože je Slovensko relativně malou zemí, výsledek zítřejších voleb bude mít významný dopad na celou Evropu. Pokud by se Slovensko vydalo neliberálním směrem a stáhlo svou podporu Ukrajině, mohlo by to posílit protiukrajinské nálady, které sílí ve vládách sousedních zemí. Tyto volby budou znamenat završení pěti bouřlivých let slovenské politiky. Země se ocitá na zásadním rozcestí, a rozhodnutí, která učiní, budou mít dopad nejen na její vlastní budoucnost, ale i na širší geopolitické uspořádání ve střední a východní Evropě.

Interested in our approach? Follow us for news from the industry and more information about our work.