Ukrajina na rozcestí: Vyhlídky na Trumpův návrat do prezidentského úřadu

Prezidentské volby v USA v roce 2024 mají zásadní dopad na probíhající válečné úsilí Ukrajiny i její geopolitickou budoucnost. Zatímco se Spojené státy připravují na návrat Donalda Trumpa do prezidentské funkce, na Ukrajině i za jejími hranicemi narůstají obavy. Analytici, politici a především ukrajinští představitelé pečlivě sledují možné změny v americké zahraniční politice, které by mohly zásadně ovlivnit vývoj rusko-ukrajinského konfliktu.

Předsednictví plné nejistoty pro Ukrajinu

Trumpovy nepředvídatelné postoje k Ukrajině a jeho dřívější výroky zpochybňující závazky USA vůči NATO vyvolávají vážné obavy. Během svého prvního funkčního období Trump opakovaně kritizoval evropské členy NATO za nedostatečné výdaje na obranu a dokonce naznačil možnost, že by se Spojené státy mohly z aliance stáhnout. Tento typ výroků vyvolal obavy, že by jeho vedení mohlo vést ke snížení americké podpory Ukrajině, která se při obraně proti ruské agresi do značné míry spoléhá na vojenskou pomoc Spojených států.

Další zásadní obavou je možnost, že by Trump mohl dosáhnout dohody s Ruskem o ukončení konfliktu, a to i za cenu, že by k tomu donutil Ukrajinu učinit výrazné ústupky.Ty by mohly zahrnovat uznání ruské anexe Krymu a jeho kontroly nad částí regionu Donbas. Takové dohody by měly vážné dopady na ukrajinskou suverenitu a mohly by zásadně narušit rovnováhu v globálním geopolitickém uspořádání. K nejistotě přispívají i nedávná Trumpova prohlášení proti členství Ukrajiny v NATO, která představují další zdroj obav. Ukrajinští představitelé se tak obávají, že jeho návrat do funkce by mohl posílit překážky na cestě k členství v alianci, jakožto cíli, který je pro Kyjev klíčový z hlediska dlouhodobých bezpečnostních záruk.

Pro Rusko představuje vstup Ukrajiny do NATO významnou výzvu, neboť by mohl zablokovat ambice Moskvy na rozšíření jejího území s odvoláním na ustanovení kolektivní obrany aliance Trumpova neochota podpořit ukrajinské snahy o členství v alianci by tak mohla posílit pozici Ruska a oslabit úsilí Kyjeva o integraci se Západem.

Diplomacie „Amerika na prvním místě“

Ačkoli Trump opakovaně vyjádřil zájem o mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, zůstává nejasné, zda by jeho diplomatické úsilí více odpovídalo zájmům Kyjeva, nebo by se spíše přiklánělo k požadavkům Moskvy. Některé zdroje naznačují, že by Trump mohl využít svého vztahu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem k dosažení dohody, která by mohla zahrnovat zrušení sankcí vůči Rusku výměnou za zastavení nepřátelských bojů.

Tento přístup by byl v přímém rozporu s přístupem Bidenovy administrativy, která Ukrajině projevila značnou podporu, jak vojenskou, tak ekonomickou, v řádu miliard k vzdorování ruské agresi.Bidenova strategie staví na mnohostrannou spolupráci, prohlubování vazeb s NATO a evropskými partnery, a uvalení koordinovaných sankcí na Rusko.

Trumpova zahraniční politika, která se naproti tomu vyznačuje nepředvídatelností a filozofií „Amerika First“, by se mohla ubírat jiným směrem. Jeho preference pro přímá jednání mezi jednotlivými státy snižuje roli spojeneckých vazeb NATO a evropských partnerů, což může oslabit jednotnou mezinárodní frontu, která je pro Ukrajinu klíčová. Tento posun by mohl povzbudit Rusko a ponechat Ukrajinu v méně výhodné pozici pro vyjednání spravedlivého míru.

Potenciální bezpečnostní vakuum v Evropě

Z dlouhodobého hlediska by návrat Donalda Trumpa do prezidentské funkce mohlo výrazně oslabit evropskou bezpečnost a narušit globální geopolitickou rovnováhu. Jeho nejednoznačné postoje k NATO a dřívější ochota uvažovat o zmírnění sankcí vůči Rusku by mohly povzbudit Vladimira Putina k dalšímu postupu směrem na východní Evropu a k testování odhodlání NATO v oblastech, jako jsou pobaltské státy či Ukrajina, s cílem využít vnitřních rozporů v rámci aliance.

Snížení závazku USA vůči principu kolektivní obrany NATO by mohlo zanechat evropské státy zranitelné vůči rostoucí asertivitě Ruska. Síla NATO spočívá v jeho jednotě a jakékoli vnímané oslabení podpory USA by mohlo posílit protivníky a narušit důvěru mezi členskými státy. Trumpova rétorika, včetně výhrůžek vystoupením z NATO, pokud spojenci nezvýší své výdaje na obranu, vyvolala znepokojení již během jeho prvního mandátu a vedla k diskusím o snížení závislosti na americké vojenské podpoře. Pokud budou evropské země nuceny v reakci na snížení amerických závazků posílit své vlastní obranné kapacity nebo vytvořit nové bezpečnostní aliance, bude toto úsilí pravděpodobně vyžadovat značný čas, zdroje a koordinaci.

​​Mezitím by se však vytvořilo bezpečnostní vakuum, které by Rusko mohlo využít ke zvýšení svého vlivu a destabilizaci regionu. Takový vývoj by nejen oslabil bezpečnost Evropy, ale také změnit globální geopolitické prostředí a potenciálně oslabit NATO, jednu z nejúspěšnějších a nejtrvalejších obranných aliancí. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu proto výrazně ovlivní boj Ukrajiny proti Rusku. Jeho prezidentství by mohlo znamenat omezení americké podpory, oslabení NATO a větší prostor pro rozšiřování ruského vlivu.