Visegrád a blížící se volby v Německu: Nové příležitosti, nebo rostoucí rizika?

Německo je největší zemí v Evropě jak počtem obyvatel, tak velikostí HDP; je to také země zmítaná politickou krizí, která způsobila rozpad jeho tzv. semaforové koalice, a nové volby jsou vyhlášeny na 23. února. Konzervativci z Křesťanskodemokratické unie (CDU/CSU) mají aktuálně v průzkumech výrazný náskok. Nicméně, i v případě nejpříznivějšího výsledku však budou nuceni vytvořit koaliční vládu. Pro země Visegrádské čtyřky (V4) představují únorové volby v Německu jak potenciální příležitosti, tak i rizika, a to v závislosti na politickém programu, který v Německu zvítězí.

Pravděpodobný výsledek německých voleb

Klíčové body manifestu CDU/CSU mají pro země Visegrádské skupiny (V4) poměrně důležitý význam. Program zdůrazňuje důležitost spolupráce s Polskem (a Francií) při určování směřování Evropské unie, zejména v boji proti nelegální migraci, posilování evropské ekonomiky, bezpečnosti a obrany. Ve stejném opatření plánuje CDU/CSU také rozšíření německé infrastruktury směrem k sousedním zemím. Toto prohlášení signalizuje zásadní odklon od tradiční francouzsko-německé klíčové ose, která dosud určovala evropské dění, přičemž němečtí konzervativci uznávají rostoucí význam Polska v širším prostředí EU. Tento posun jde ruku v ruce s přísnějším postojem vůči migrační a azylové politice, čímž se Německo posouvá doprava a naopak úzké sblížení s visegrádskými vládami, které v této oblasti zastávají velmi podobný názor. Vzniká tak potenciální bod sbližování mezi Německem a visegrádskými zeměmi, což je v ostrém kontrastu s obdobím vlád Angely Merkelové a Olafa Scholze. Pro Visegrádskou čtyřku to představuje příležitost, jak posílit svůj vliv při formování společného postoje EU k migraci.¨

Očekávaný výsledek voleb, tedy koalice vedená CDU/CSU, tak přináší pro země V4 řadu příležitostí, ale i možných rizik

Hospodářská rizika a příležitosti pro Visegrád

Obchod mezi Německem a střední a východní Evropou dosáhl podle agentury Reuters 562 miliard eur. V rámci tohoto objemu vynikají zejména Polsko a Česko, které patří mezi deset nejvýznamnějších obchodních partnerů Německa, přičemž Česká republika se podílí na 4,5 % německého dovozu. Maďarsko a Slovensko sice nedosahují takového rozsahu, přesto s Německem udržují stabilní a významné obchodní vztahy. Visegrádská ekonomika je tedy s tou německou úzce provázána.

Německá ekonomika má však lepší časy za sebou, v posledních dvou letech stagnuje, což má přímé dopady i na země Visegrádu. Vzhledem k tomu bude úspěch Merzovy hospodářské politiky představovat pro skupinu klíčové příležitosti - nebo rizika. Jedno z klíčových rizik, které v současné době narůstá, je právě vysoká závislost V4 na globálních výrobních řetězcích, v nichž právě Německo hraje roli hlavního partnera, jakožto hlavní zahraniční země, která vytváří hodnotu pro celou skupinu. Tato závislost je patrná zejména v automobilovém průmyslu, kde německé firmy, jako například Volkswagen, významně investovaly v celém regionu. Někteří analytici však odhadují, že vývoz německých automobilů by se mohl v příštím desetiletí snížit až o 20 %, což představuje riziko pro všechny visegrádské továrny a dodavatele zapojené do tohoto procesu.

Merz plánuje tento problém zvrátit prostřednictvím daňových úlev, snížení nákladů na energie a omezení státních dotací na elektromobily (ze současných potíží Volkswagenu právě viní jejich zaměření na e-mobilitu). Pokud se mu však nepodaří oživit německý automobilový průmysl, může to znamenat vážné ohrožení pro ekonomiky všech čtyř visegrádských zemí.

​​Bezpečnost a obrana: Rostoucí rozpory mezi Německem a V4

V oblasti bezpečnosti a obrany zastává CDU/CSU ještě razantnější postoj vůči Rusku než SPD, která sama již prosazuje tvrdý přístup k ruské agresi , a zdůrazňuje větší podporu Ukrajiny „diplomatickými, finančními a humanitárními prostředky a dodávkami zbraní“. Zároveň prosazují posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím rozšířené spolupráce a výroby v Evropě a také vznik evropského obranného štítu. To vše směřuje k hlubší evropské integraci v oblasti obrany a bezpečnosti a k pevnějšímu postoji vůči Rusku. Polsko pod vedením Donalda Tuska sdílí s CDU/CSU velmi podobné názory na obranu, bezpečnost i ruskou agresi, což přispívá k jejich sbližování. Důkazem je i obnova tzv. Weimarského trojúhelníku, regionálního fóra založeného v roce 1991 mezi Francií, Německem a Polskem, které slouží ke koordinaci postojů v přeshraničních a evropských otázkách.

Naopak Maďarsko a Slovensko se vydávají opačným směrem. Zastávají mírnější přístup k Rusku, prosazují diplomatická řešení a mírová jednání a zároveň omezují svou podporu Ukrajině. Česká republika se s největší pravděpodobností k tomuto postoji přiblíží po volbách v roce 2025, neboť hnutí ANO vede s velkým náskokem volební průzkumy a ve svém programu razí podobnou rétoriku v otázkách bezpečnosti, evropské integrace i zahraniční politiky vůči Ukrajině jako Viktor Orbán či Robert Fico.Celkově lze říci, že politika CDU/CSU v oblasti bezpečnosti a obrany, pokud bude uzákoněna jejich únorovým vítězstvím, může fakticky výrazně oslabit jednotu Visegrádské skupiny.

Budoucnost vztahů mezi V4 a Německem: Spolupráce, nebo fragmentace?

Výsledek německých voleb, které pravděpodobně vyústí v koalici vedenou CDU/CSU, představuje pro země Visegrádu různá rizika a příležitosti. Zatímco Merzovy fiskální a migrační politiky mohou přispět k většímu sblížení Německa s V4 ,avšak rozdíly v bezpečnostní a zahraniční politice, především v otázce Ukrajiny a Ruska, představují riziko narušení jednoty skupiny. Vztahy mezi oběma stranami navíc závisí na úspěchu vlády vedené Merzem při oživení německého hospodářství a průmyslu, zejména automobilového. V konečném důsledku se jedná o volby, které mohou nově definovat celou regionální dynamiku.