Odkup podílu ČEZ: Co stojí za Ficovou jadernou strategií?

Slovenská vláda plánuje odkoupit 49% podíl společnosti ČEZ ve Slovenské jaderné energetické společnosti (JESS), čímž by se slovenský stát stal jejím jediným vlastníkem. Navrhovaná transakce však vyvolává stále větší kontroverze. Jádrem sporu je ocenění podílu ČEZ společností EY na přibližně 190 milionů eur, které ministryně hospodářství Denisa Saková odmítá schválit bez dalšího nezávislého posouzení. Dostala se tak do otevřeného sporu s premiérem Robertem Ficem.

Samotná cena je však pouze částí příběhu. Proč Fico tak tlačí na dokončení transakce? Proč chce po téměř dvou desetiletích spolupráce vykoupit akce ČEZu? A proč se právě nyní stává kontrola nad JESS politickým tématem? Odpověď zřejmě souvisí s tím, co má následovat: plánovanou výstavbou nového jaderného zdroje v Jaslovských Bohunicích, jehož náklady slovenská vláda odhaduje na 12 až 15 miliard eur.

Spor o 190 milionů eur

Ministryně Saková zatím odmítla schválit odkup 49% podílu ČEZ za cenu vycházející z ocenění, které pro slovenskou vládu připravila EY. Přibližně 190 milionů eur považuje za příliš vysokou a pro Slovensko nevýhodnou částku. Podobné výhrady vznesl slovenský Útvar hodnoty za peníze, opoziční politici i řada expertů. Veřejná debata se soustředí především na rozdíl mezi tržním oceněním EY ve výši zhruba 190 milionů eur a výrazně nižší účetní hodnotou podílu ČEZ, která v roce 2024 dosahovala přibližně 100 milionů eur.

Samotný rozdíl však neznamená, že je transakce předražená. Větším problémem je transparentnost – kompletní posudek nebyl zveřejněn s odkazem na obchodně citlivé informace. Ministerstvo hospodářství si proto následně vyžádalo další ocenění od Rothschild & Co, JESS však společnosti neposkytla všechny podklady potřebné k jeho dokončení, což vyvolalo další otázky ohledně transparentnosti celého procesu. Akcionáři ČEZ a JAVYS (Jaderné a vyřazovací společnosti, která vykonává akcionářská práva státu v JESS) se proto dohodli, že společně vyberou další firmu, která připraví nové ocenění.

Nový posudek představuje částečný ústupek Sakové. Fico však nemá k dispozici jednoduchý mechanismus, jak Sakovou z rozhodovacího procesu obejít. Mohl by prezidentu Peteru Pellegrinimu navrhnout její odvolání, jeho souhlas je však vzhledem k postavení Sakové v HLAS a Pellegriniho přetrvávajícím vazbám na stranu, kterou založil, prakticky vyloučen. Sakové to dává značný manévrovací prostor v situaci, která se proměnila v nezvykle otevřený střet s premiérem.

Pellegriniho politická podpora dává Sakové značný manévrovací prostor v nezvykle otevřeném střetu s premiérem.

Ficovou další možností je převést výkon akcionářských práv státu v JAVYS z ministerstva hospodářství na Úřad vlády. K tomu je však zapotřebí souhlasu kabinetu – a ten se mu již dvakrát nepodařilo získat.

Fico usiluje o kontrolu

Na první pohled může jít pouze o to, která instituce má formálně spravovat státní majetek. V případě JESS jsou však sázky podstatně vyšší. JESS má totiž připravovat nový jaderný zdroj v Jaslovských Bohunicích. Podle současných vládních odhadů by projekt mohl nakonec stát 12 až 15 miliard eur, což by z něj učinilo jednu z největších investic v moderních dějinách Slovenska. Instituce vykonávající akcionářská práva státu v JESS tak bude stát přímo nad společností, přes kterou budou procházet stále významnější rozhodnutí o celém projektu.

JESS má připravovat nový jaderný zdroj v Jaslovských Bohunicích, jehož náklady se odhadují na 12 až 15 miliard eur.

Převod akcionářských práv ze Sakové ministerstva na Úřad vlády by projekt posunul blíže k politickému centru kontrolovanému premiérem. Konkrétně pod Juraje Gedru, šéfa Úřadu vlády a blízkého Ficova spojence, který je aktuálně obviněn v souvislosti s manipulací veřejných zakázek, a Petra Lišku, vládního zmocněnce pro rozvoj jaderné energetiky. Liška dříve působil ve společnosti VUJE, jednom z klíčových dodavatelů slovenského státního jaderného sektoru.

Také Saková má ve sporu vlastní motivace. HLAS-SD od voleb v roce 2023 výrazně oslabil, což zvyšuje nejistotu jak ohledně budoucnosti strany, tak její vlastní politické pozice. Její odpor může plnit několik funkcí: distancovat ji od sporného ocenění, omezit její vlastní politická rizika spojená s projektem a podle některých interpretací také získat ústupky uvnitř koalice. HLAS přesto již signalizoval ochotu převod pravomocí na Úřad vlády podpořit.

Dává odkup podílu ČEZ strategický smysl?

Je vůbec vytlačení ČEZ z projektu pro Slovensko výhodné? Myšlenka vybudovat nový jaderný zdroj v Jaslovských Bohunicích společně s českou energetickou společností pochází už z Ficovy vlády v roce 2009 a projekt v této podobě pokračoval i za následujících kabinetů. První jasná snaha odkoupit podíl ČEZ přišla až po Ficově návratu k moci v roce 2023, aniž by vláda přesvědčivě vysvětlila, proč se dosavadní vlastnický model náhle stal nepřijatelným. Ani ČEZ nikdy veřejně nenaznačil, že by chtěl projekt opustit.

Pokračující účast české společnosti přitom nabízí zřejmé praktické výhody. ČEZ disponuje rozsáhlým know-how a v současnosti rozvíjí novou jadernou kapacitu v Dukovanech, takže získává přímo relevantní zkušenosti s povolovacími procesy, zadáváním zakázek, financováním i řízením projektu. Jeho odkup tedy nemusí realizaci slovenského projektu nijak usnadnit. Jedinou jednoznačnou výhodou je kontrola: klíčová rozhodnutí v JESS dnes vyžadují souhlas obou akcionářů.

Strategické zdůvodnění odkupu stojí méně na ceně či expertize a více na tom, že slovenská vláda získá nad JESS úplnou kontrolu.

Získání plné kontroly by však pro Slovensko znamenalo značné finanční náklady. Slovensko by za podíl ČEZ zaplatilo přibližně 190 milionů eur a následně by muselo do projektu vložit dalších zhruba 300 milionů eur, aby mohl pokračovat, a to v době, kdy jsou veřejné finance již pod značným tlakem. Strategický argument pro odkup tak stojí méně na ceně či odborných kapacitách a více na tom, že by slovenská vláda získala nad JESS úplnou kontrolu.

Proč ten spěch?

Pokud je cílem úplná kontrola, zásadní roli hrá čas. Slovensko čekají přibližně za rok parlamentní volby a návrat současné koalice k moci není zdaleka jistý. Pokud chce Fico dostat JESS pod kontrolu slovenské vlády a projekt nové elektrárny před volbami pevně rozběhnout, jeho časové možnosti jsou omezené. Proti odkupu se navíc již vyjádřilo několik představitelů vládní koalice.

Samotná elektrárna do příštích voleb stát nebude, zásadní kroky však lze učinit už nyní. Lze konsolidovat lastnictví, zahájit přípravné práce a projektu udělit status strategické investice, což by urychlilo povolovací a další administrativní procesy. Ministerstvo hospodářství zatím odmítá tento status udělit před odkupem podílu ČEZ a argumentuje, že by takový krok mohl zvýšit hodnotu podílu české společnosti.

Čím rychleji stát podíl ČEZ získá, tím rychleji mohou tyto kroky pokračovat. Jeden důležitý termín už projekt stihl: 21. srpna byla podána žádost o územní rozhodnutí, čímž se podařilo vyhnout možnému zpoždění až o dva roky. Navzdory předchozím komplikacím tak projekt v zásadě zůstává na plánované trajektorii.

Čas hraje ve prospěch ČEZ

Podle dosavadního vývoje je pravděpodobné, že k odkupu dojde letos na podzim. Ficův zářijový termín se může kvůli přípravě nového ocenění posunout, výrazné snížení navrhované ceny 190 milionů eur se však jeví jako nepravděpodobné. Mírná korekce směrem dolů by mohla pomoci zmírnit kontroverzi, aniž by zásadně změnila samotnou transakci.

Také politické překážky na slovenské straně postupně slábnou. Saková i HLAS signalizovali ochotu převést pravomoci nad projektem na Úřad vlády, čímž se snižuje pravděpodobnost dalšího vnitrokoaličního blokování. ČEZ mezitím vyjednává z pozice síly. Prodej neinicioval a ví, že slovenská vláda je odhodlána jeho podíl získat ještě předtím, než projekt postoupí do další fáze. Nemá proto příliš důvodů přistoupit na výrazně nižší cenu.

Hlavním rizikem pro ČEZ by mohla být reputace. Ve slovenské politické a mediální debatě se objevila tvrzení, že ocenění bylo záměrně nadhodnoceno nebo předem dohodnuto. Tato obvinění však zatím zaznívají především od opozičních politiků a části domácích médií. I pokud bude transakce uzavřena za částku blízkou 190 milionům eur, její celkový finanční dopad na ČEZ bude pravděpodobně omezený. Prodej by měl podle odhadu přinést účetní zisk odpovídající přibližně 3,9 Kč na akcii a potenciálně vytvořit další prostor pro výplatu dividend.

Shrnutí

• Odkup za 190 milionů eur je především otázkou kontroly. Získáním 49% podílu ČEZ by Slovensko převzalo plné vlastnictví JESS, která připravuje jaderný projekt v Jaslovských Bohunicích za 12 až 15 miliard eur.

• Ocenění zůstává hlavní bezprostřední překážkou. Ministryně hospodářství Denisa Saková zpochybnila posudek EY, zatímco druhé ocenění se nepodařilo dokončit kvůli chybějícím podkladům. Nyní se připravuje nový nezávislý posudek.

• Kontrola nad projektem se posouvá blíže k Ficovi. HLAS signalizoval podporu přesunu výkonu akcionářských práv státu v JAVYS z ministerstva hospodářství na Úřad vlády, čímž by se dohled nad jaderným projektem dostal blíže k politickému centru kontrolovanému premiérem.

• Strategické zdůvodnění odchodu ČEZ není jednoznačné. Slovensko by přišlo o zkušeného partnera v jaderné energetice, za jeho podíl zaplatilo přibližně 190 milionů eur a následně do projektu vložilo dalších zhruba 300 milionů eur.

• Načasování posiluje vyjednávací pozici ČEZ. Do voleb zbývá přibližně rok a Fico je pod tlakem, aby vyřešil vlastnickou strukturu a projekt posunul kupředu. ČEZ žádný srovnatelný časový tlak nemá, takže výrazné snížení ocenění ve výši 190 milionů eur je nepravděpodobné.

Zajímá vás náš přístup? Sledujte nás pro další informace z odvětví a více o naší práci.