Milník integrace: Rumunsko a Bulharsko vstoupí do Schengenského prostoru do 31. března

Rumunsko a Bulharsko se již více než deset let snaží vstoupit do Schengenského prostoru.Toto téma nyní znovu vzbudilo pozornost v souvislosti s válkou na Ukrajině a následným přílivem migrantů do Rumunska, Bulharska i do EU. Dlouhotrvající jednání o jejich přistoupení však poukázala na nejistotu ohledně směřování EU. 

Důvody, proč některé členské státy váhají s jejich vstupem, jsou spíše politické než technické. Zejména Rakousko a Nizozemsko dlouhodobě vyjadřovaly rezervovaný postoj. Podle jejich vyjádření byla opatření v boji proti kriminalitě a korupci v obou zemích nedostatečně účinná. Kromě toho jsou podle Nizozemska a Rakouska právní stát a imigrační legislativa Bulharska a Rumunska mimo jejich kontrolu a neodpovídají evropským standardům v této oblasti. Zatímco většina členských států EU-27 v roce 2008 vykázala více imigrace než emigrace, v Bulharsku a Rumunsku počet emigrantů převyšoval počet imigrantů.

Diskuse Rakouska a Nizozemska však odkazují spíše na minulost než na současnost. Dnešní situace je výrazně odlišná - imigrační i emigrační procesy jsou nyní mnohem lépe regulovány a pod kontrolou jednotlivých států, což bylo dále potvrzeno prostřednictvím pilotních projektů zahájených Evropskou komisí.

Navzdory skepticismu Rakouska a Nizozemska zahájila Evropská komise – s ohledem na kladné hlasování většiny členských států – pilotní projekty, jejichž cílem je posílit spolupráci s Rumunskem a Bulharskem a zajistit snadnější a rychlejší postupy v oblasti azylu a navracení imigrantů, jakož i posílit správu vnějších hranic v obou zemích, které byly realizovány s určitou operační a technickou podporou Komise, agentury Frontex a Europolu v březnu 2023. 

Jde o konkrétní a důležitý výsledek, který dokládá závazek Rumunska a Bulharska k zajištění pravidelného a udržitelného řízení migrace. Obě země tak prokazují svou schopnost plnit požadavky nezbytné pro přistoupení ke Schengenskému prostoru.

Díky své poloze a blízkosti k nečlenským státům EU, jako jsou Srbsko a Moldavsko, hraje Rumunsko klíčovou roli při ochraně vnějších hranic Unie a významně přispívá k řízení migrace i bezpečnosti v rámci evropského prostoru. Bulharsko mezitím posílilo spolupráci s Europolem a dalšími evropskými institucemi v boji proti nelegálním systémům a sítím a v omezování migrace z Bulharska do EU, mimo jiné zřízením zvláštní operační pracovní skupiny.

V říjnu 2023, šest měsíců po zavedení pilotních projektů v Rumunsku a Bulharsku, Komise oznámila pozitivní výsledky a zlepšení v obou zemích. Na základě pozitivních výsledků těchto dvou pilotních projektů Evropská komise a Evropský parlament schválily vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru, a to i přes nesouhlas Rakouska a Nizozemska, které čekají na schválení Radou.

Situace se dále změnila v prosinci 2023, kdy rakouský ministr vnitra Gerhard Karner oznámil zmírnění rakouského postoje: výměnou za posílení hraničních kontrol a konsolidace bezpečnostních opatření, Rakousko povolí bezpasové letecké cestování z Rumunska a Bulharska. 

Po další sérii jednání dne 23. prosince 2023 dosáhly Rakousko, Bulharsko a Rumunsko politické dohody o částečném vstupu těchto zemí do schengenského prostoru, jak uvedli rumunský ministr vnitra a premiér. V důsledku toho Evropská komise přijala jednomyslné a jednotné rozhodnutí Evropské rady umožnit Rumunsku a Bulharsku přístup do schengenského prostoru do konce března 2024, čímž se výrazně sníží kontroly na mořských a vzdušných hranicích, s možností následného dosažení dohody ohledně pozemních hranic.

Otevření pozemní hranice bude dále projednáno v budoucnu.

Jejich vstup do Schengenského prostoru znamená větší svobodu pohybu osob díky zjednodušeným hraničním kontrolám mezi partnerskými státy. Zároveň s sebou přináší úsporu nákladů jak pro občany, tak pro podniky. Pokud by Rumunsko a Bulharsko schválení ke vstupu nedostaly, hrozilo by jim prohloubení ekonomických a sociálních nerovností, což by mělo dopady i na celou Evropskou unii. Jejich vstup do schengenského prostoru posiluje úroveň integrace uvnitř EU a zvyšuje odolnost EU v jihovýchodní Evropě, zejména s ohledem na intenzivní dezinformační kampaně Ruska v této oblasti.