Nově zvolený prezident Donald Trump a Visegrádská skupina

Každé volby s sebou nesou politická rizika, avšak jen málokteré dokáží ovlivnit globální dění tak zásadně jako prezidentské volby ve Spojených státech amerických.Po zvolení Donalda Trumpa 47. americkým prezidentem nyní celý svět vyhlíží jeho další kroky. Podívejme se blíže na to, jaký dopad může mít Trumpovo zvolení na region střední a východní Evropy, zejména na země Visegrádské skupiny. 

Z širšího pohledu mají země V4 dvě společná témata, která jsou silně závislá na rozhodnutích přijímaných Washingtonu, D.C. a která by mohla mít dlouhodobý vliv na region.Prvním z nich je bezpečnostní otázka související s ruskou válkou proti Ukrajině.Donald Trump již během své prezidentské kampaně důrazně zdůrazňoval své odhodlání ukončit tento konflikt. Přesný způsob, jakým chce konflikt ukončit, však není znám. Jeho řešení následně stanoví dlouhodobý bezpečnostní model, ve kterém budou muset existovat nejen země V4, ale celá Evropa. Kromě toho Trumpův postoj k NATO a jeho nesouhlas s členy, kteří podle něj nevynakládají dostatek prostředků na kolektivní bezpečnost, ovlivní jeho postoj k V4, neboť pouze Polsko a Česko splňují kolektivní cíl přispívat 2 % HDP do aliance.

Druhým zásadním tématem jsou ekonomické otázky, zejména obchodní vztahy. Návrat zvoleného prezidenta a jeho známá preference represivních ekonomických nástrojů, jako jsou negativní sankce a cla, by mohly regionu uškodit. Během svého prvního mandátu uvalil Trump clo ve výši 25 % na dovoz oceli a 10 % na dovoz hliníku z Evropské unie, což negativně zasáhlo všechny její členské státy, včetně zemí V4. Jeho ochota pokračovat v agresivní obchodní politice i během svého druhého funkčního období již byla potvrzena, přesná podoba této politiky však zatím není známa, a státy tak mohou pouze spekulovat.

Jaký dopad však může mít Trumpovo zvolení na jednotlivé členy V4, pokud odhlédneme od skupiny jako celku?

Počínaje Maďarskem, postoj země k výsledku amerických prezidentských voleb jasně vyjádřil premiér Viktor Orbán. Orbán vsadil všechny pomyslné „forinty“ na vítězství Donalda Trumpa. Oba politici si během Trumpova prvního mandátu vybudovali blízký vztah a Orbán se nijak netají svou sympatií k Trumpově populistické rétorice a politickému stylu. 

Dále na severu, Slovensko vedené premiérem Robertem Ficem pomalu, ale jistě následuje maďarskou cestu.  Fico svým populistickým stylem připomíná politické praktiky oblíbené jak Viktorem Orbánem, tak Donaldem Trumpem. Tendence slovenské vlády omezovat opozici a svobodná média lze vnímat jako přímý odraz budapešťského přístupu. Po pokusu o atentát na Donalda Trumpa v červenci 2024 navíc Fico tuto událost využil jako paralelu k útoku na svou osobu a prohlásil,že jejich příslušné opozice se pokoušely násilně odstranit oba z úřadu. S Trumpovým návratem do prezidentského úřadu USA tak pravděpodobně poroste riziko, že se slovenští i maďarští premiéři ve svých populistických a pravicově vychýlených postojích ještě více posílí, s vědomím, že mají oporu ve Washingtonu.

Polský postoj k americkým volbám a jejich výsledku nastínil ještě před oznámením výsledků polský premiér Donald Tusk.Podle něj není podstatné, kdo volby vyhrál, protože Polsko i Evropská unie se musí znovu naučit spoléhat sami na sebe.Tento pohled se částečně rozchází s představami Donalda Trumpa o bezpečnostním paradigmatu na evropském kontinentu, jelikož ten chce upřít pozornost Spojených států spíše na indo-pacifickou oblast.

To by mohlo pozitivně ovlivnit postoj Donalda Trumpa vůči Varšavě. Kromě toho se nástup nového prezidenta do úřadu bude časově překrývat s polským předsednictvím Rady Evropské unie. Polsko tak bude mít možnost aktivně ovlivnit agendu jednání mezi EU a USA a tím i směřování transatlantických vztahů.

Poslední ze čtyř zemí, Česká republika, s aktuální vládou vedenou premiérem Petrem Fialou, by mohla pocítit vliv Trumpovy osobnosti na domácí politiku na vlastní kůži.V opozičních lavicích sedí v současné době lídr hnutí ANO Andrej Babiš, který netrpělivě očekává nadcházející parlamentní volby naplánované na říjen 2025, protože podle průzkumů veřejného mínění má stabilní náskok s více než 30 % hlasů. Zatímco, Fialova nepopularita u veřejnosti a nedávné napětí uvnitř vládní koalice vedou mnoho lidí k pochybnostem o jeho schopnosti vyhrát příští volby.S Trumpem v Bílém domě bude populismus ve střední a východní Evropě pravděpodobně na vzestupu, což Babišovi umožní získat další podporu veřejnosti.Navíc má předseda ANO blízko jak k Ficovi, tak k Orbánovi, jelikož jejich politické styly vycházejí z podobného rámce.Spojenectví Babiše s Orbánem se navíc upevnilo krátce po evropských volbách, neboť oba nyní patří do nově vzniklé frakce Patriots for Europe v Evropském parlamentu.

5. listopad byl důležitým historickým momentem s vysokými sázkami a dlouhodobými důsledky. Otázky související s bezpečností, obchodem a politickou stabilitou budou určovat vztahy mezi Washingtonem a zeměmi V4 na další čtyři roky. Nikdo však přesně neví, jakou politiku lze od Donalda Trumpa během jeho druhého funkčního období očekávat, což nechává země Visegrádu v nejistotě až do poslední chvíle.