Pandemie nám ukázala, jak hluboce může kontroverzní prohlášení nebo nepravdivá informace od politika na sociálních sítích rozdělit a ohrozit společnost. Rozhovorem s expertkou Evou Rybkovou o politické komunikaci a souvisejících rizicích v kontextu přicházejících voleb PRINCEPS přináší první náhled na legislativní a regulatorní vývoj v oblasti a jeho dopady na politiku ve střední a východní Evropě.
Jak byste konceptualizovala základ politické komunikace a její rizika?
Lidé od politiků očekávají, že budou řešit jejich problémy. V praxi to pro politiky znamená, že musí voliče přesvědčit o tom, že se zajímají o jejich názor, že chápou problémy obyčejných lidí. Zní to banálně. Ale všichni máme zkušenost s tím, že vysvětlit něco srozumitelně a uvěřitelně může být hodně náročné. Na politiky a političky jsou v komunikaci směrem k voličům kladeny vysoké nároky. Měli by být konzistentní, důvěryhodní, transparentní, dynamičtí, autentičtí, naslouchat lidem. A souběžně s tím musí řešit problémy spojené s lavinou dezinformací, které přichází zevnitř i zvenčí.
Je v tomto ohledu region CEE nějak specifický?
Podle průzkumu veřejného mínění si je většina obyvatel CEE vědoma toho, že jsou vystaveni dezinformacím. Problém je v tom, že nedokážou dezinformace nebo manipulativní zprávy poznat, nebo prověřit. Zároveň v našem regionu ve společnosti existuje velká nedůvěra lidí ve státní instituce, média i neziskové organizace. Ale i navzdory tomu lidé očekávají, že vláda a instituce, kterým nedůvěřují, budou problémy spojené s dezinformacemi řešit.
Proč právě nyní vnímáte toto téma jako obzvlášť relevantní?
Region čeká několik voleb, na podzim se budou konat parlamentní volby na Slovensku a v Polsku, příští rok budou prezidentské volby na Slovensku a 27 členských zemí bude volit zástupce do Evropského parlamentu. Již teď víme, že lidé pochybují o legitimitě voleb na Slovensku i v Polsku. Na Slovensku jsou to politické strany, které aktivně šíří narativ, že tyto volby budou ukradené, že nebudou transparentní, že nebudou spravedlivé. Myslím, že nás teď čeká zajímavé období voleb a předvolebních kampaní.
Jak se na vývoji kolem voleb podepíše politická komunikace?
Součástí politické komunikace bude i přesvědčit polarizovanou společnost, že všechny tyto volby budou svobodné a spravedlivé. Politická komunikace bude mnohem intenzivnější, stejně tak i rizika s ní spojená. Politické kampaně, včetně reklamy se přesunuly z tradičních médií online. Součástí politické komunikace proto bude téma ochrany online prostoru před vměšováním, před nebezpečnými dezinformacemi. V CEE bude v následujícím období velmi náročné udržet křehkou rovnováhu mezi svobodou projevu a bojem s dezinformacemi. Politická komunikace ve Střední a východní Evropě bude ovlivněna řadou dalších faktorů, stavem mediálního trhu nebo Evropskou mediální legislativou.
Můžeme v tomto ohledu očekávat nějaké legislativní změny?
Technologie v oblasti médií vždy dost zásadně předbíhají legislativu. Již existuje Evropský Akt o digitálních službách, ale do voleb na Slovensku a v Polsku nebude ještě plně funkční. Unijní Kodex zásad boje proti dezinformacím z roku 2022 je v této chvíli dobrovolný a Twitter z něj odstoupil, ale jakmile vstoupí v platnost Akt o digitálních službách, měl by být závazný pro všechny platformy. V institucích EU se nyní rozhoduje nad finální podobou Evropského zákona o svobodě médií. Budoucí volby značně ovlivní i nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy. Zatím nevíme, jak bude nová legislativa regulující online prostředí fungovat v praxi. Určitě bude klást další nároky na zprostředkovatele (online intermediaries offering their services in the single market) v práci s informacemi, rozpoznávání a analýzy rizik manipulace, fake news, desinformací a rozvoj strategií, jak s těmito riziky účinně bojovat.
Zajímá vás náš přístup?
Sledujte nás pro zisk novinek z oboru a více informací o naší práci.
Comments